Tepelné vedení

Tepelné vedení je přenos tepla mikroskopickými srážkami částic a pohybem elektronů mezi objekty s různou kinetickou energií. Kromě okolní teploty je odvod odpadního tepla vedením tepla závislý na tepelné vodivosti materiálu, ze kterého je chladič vyroben, a na geometrii chladiče. Kovy, slitiny kovů, některé oxidy kovů, keramika, diamant a další formy uhlíku jsou dobrými tepelnými vodiči. Grafen, alotrop uhlíku ve formě dvourozměrné šestihranné mřížky v atomovém měřítku, má překvapivě vysokou tepelnou vodivost 5000 W/mK. Mezi kovy má nejvyšší tepelnou vodivost čistá měď (asi 400 W/mK). Hliník a jeho slitiny mají střední tepelnou vodivost v rozsahu 90-240 W/mK. Keramika, která je jak elektricky izolující, tak tepelně vodivá, nabízí tepelnou vodivost mezi 100-200 W/mK. V systémech LED osvětlení je vedení prvním způsobem přenosu tepla po tepelné dráze. Začíná na polovodičovém přechodu a tepelné zatížení prochází řadou komponentů a končí na konvekčním povrchu chladiče.